Nejkrásnější svátky v roce

Nejkrásnější svátky v roce

Marianne - H&M

Kuchyně vonící cukrovím, rozzářený stromeček, domácí svařák, falešné pozpěvování koled, televizní pohádky… Důvodů, proč se těšit na Vánoce, je spousta. Ve stylovém oblečení z H&M si sváteční náladu užijete ještě o kousek víc!

Vánoce jsou křesťanské svátky narození Ježíše Krista. V České republice jsme zvyklí vyhlížet Ježíška už 24. prosince, hlavní svátek (Narození Páně čili Boží hod vánoční) ale připadá až na 25. Předchází mu adventnt, jakožto příprava na nejočekávanější svátky v roce. Dobu do Štědrého dne odpočítáváme každou neděli zapalováním svíček na adventním věnci a trávíme ji nakupováním dárků, pečením cukroví, návštěvou adventních trhů a zkrátka těšením se na společný čas s rodinou. Přípravy vrcholí Štědrým dnem a po něm následuje doba vánoční trvající v římskokatolické církvi do neděle po 6. lednu, před druhým vatikánským koncilem do Hromnic 2. února.


K Vánocům se pojí množství lidových zvyků. Zpíváme koledy, zdobíme vánoční stromek, nakupujeme dárky, které podle české tradice nosí Ježíšek, či pečeme voňavé vánoční cukroví. Dnes se Vánoce v mnoha zemích chápou především jako svátky klidu a lásky a lidé je společně slaví bez ohledu na náboženské vyznání.

Proč Vánoce?

V překladu slovo Vánoce znamená svatá noc. Až si budete broukat koledu Tichá noc, svatá noc vzpoměňte si, že název pochází ze staroněmeckého wāhnachten. Machkův etymologický slovník uvádí, že je původem i staroněmecký tvar wínnahten a soudí, že k převzetí muselo dojít ještě v předcyrilometodějské době.

Biblický příběh narození Ježíše

V dnešním moderním pojetí Vánoce se často vytrácí jejich původní křesťanský obsah. Díky malému Ježíškovi v jesličkách víme, že oslavujeme jeho narození v Betlémě. Málokdo si už ale dokáže příběh dosadit do celého kontextu Nového zákona.

Když byla matka Jana Křtitele, Alžběta, v šestém měsíci, zjevil se podle Lukášova vyprávění archanděl Gabriel v Nazaretě Marii, panně zasnoubené Josefovi. Oznámil jí, že počne a porodí syna, Ježíše, jenž bude navěky kralovat nad rodem Jákobovým a jeho království bude bez konce. Když Josef zjistil, že Marie je těhotná, chtěl ji propustit, avšak anděl ho ve snu poučil: „Josefe, synu Davidův, neboj se přijmout Marii, svou manželku; neboť co v ní bylo počato, je z Ducha svatého. Porodí syna a dáš mu jméno Ježíš, neboť on vysvobodí svůj lid z jeho hříchů.“

Podle příkazu císaře Augusta ke sčítání lidu se Josef s Marií vydali z města Nazareta do města jménem Betlém, kde se Josef měl nechat zapsat. V Betlémě ale nenašli nocleh, a tak Marie porodila svého syna v chlévě. Zavinula jej do plenek a položila do jeslí, protože se pro ně nenašlo místo pod střechou. Pastýřům, kteří v okolí pásli pod širým nebem a v noci se střídali v hlídkách u svého stáda, se zjevil anděl Páně a řekl jim: „Dnes se vám narodil Spasitel, Kristus Pán, v městě Davidově. Toto vám bude znamením: Naleznete děťátko v plenkách, položené do jeslí.“ Pastýři spěchali do Betléma a nalezli Marii a Josefa i to děťátko položené do jeslí. Když je spatřili, pověděli, co jim bylo o tom dítěti řečeno. Všichni, kdo to uslyšeli, užasli nad tím, co jim pastýři vyprávěli.

Vánoční obyčeje: KOLEDA

Koledy jsou nedílnou součástí Vánoc. Zpívají je malí i dospělí a každý má tu svou oblíbenou. V současnosti je tedy koleda lidová vánoční píseň, má za sebou ale bohatou historii, kde najdeme stopy prastarého obyčeje obdarovávání. V mnoha lidských společnostech nebylo zdrojem osobní prestiže pouhé bohatství, nýbrž teprve štědrost. K veřejným projevům štědrosti vznikly různé slavnosti, mezi nimi také koleda. Konala se v blízkosti zimního slunovratu, v době největší nouze, kdy se bohatí hospodáři mohli blýsknout štědrým obdarováním hladových. Ti se o to sami přihlásili, když obcházeli dům od domu a zpěvem doprovázeli rituál žebrání.

Řada koled vyjadřuje jisté sebevědomí koledníků, kteří sice mají hlad, ale poskytují bohatým příležitost, aby si před Kristem získali zásluhy pro věčnost. Řada koled žádoucí dary výslovně připomíná a některé dokonce vyhrožují: „Jestliže nedáte / tedy uhlídáte / hrnce mísy rozbijeme / co v polici máte.“

„Kdo na Štědrý den nedá nikomu dar, do roka prý skončí v bídě“, popsal tento obyčej Jan z Holešova

Vánoční obyčeje: VĚŠTĚNÍ

Dnes tyto tradice děláme pro zábavu a zkrácení času při čekání na Ježíška. Naši předci je brali ale zcela vážně a trávili zimní svátky rozvinutým věštěním. Dvanáct prvních (nebo posledních) dní roku dovolovalo nahlédnout, jaké budou jeho měsíce. Věštilo se z rozkrojených jablek, pomocí svíček na míse s vodou nebo roztaveným olovem.

Vánoční obyčeje: JESLIČKY

Jesličky nebo také betlém představují Ježíšovo narození. Můžeme ho znát s Marií, malým Ježíškem a Josefem pod přístřeškem s oslem a volkem. Výpravnější jesličky zobrazují i pastýře, kteří Ježíškovi přinášejí dary, případně i město Betlém, které tvoří pozadí scény.


Dřevěné vyřezávané betlémy se stavěly v kostelích a koledníci je nosili na koledu. Když byly v kostelích přechodně zakázány, lidé je stavěli doma. V některých rodinách se betlémy po generace dědí a jsou dodnes považovány za rodinný poklad, bez kterého si Vánoce nedovedou představit.

Vánoční obyčeje: DÁRKY

Dárky jsou jedním z hlavních atributů moderních Vánoc. Období svátků jsou proto jedním z nejziskovější období roku pro obchodníky a podniky po celém světě. Tradice vznikla v 19. století, kdy bylo zvykem obdarovávat členy rodiny, ale i služebnictvo. Původ zřejmě pramení z římské oslavy Saturnálií, starobylého svátku, který se konal na konci prosince.

Postavy rozdávající dárky v Evropě
Santa Klaus, Mikuláš nebo Ježíšek?

  • Velmi starou tradici mají dárky, které 6. prosince nosil svatý Mikuláš, biskup v Myře v Malé Asii na přelomu 3. a 4. století. Podle četných legend byl velmi štědrý a svými dary vyřešil mnoho obtížných životních situací. Dnes ho vídáme v doprovodu čerta a Anděla.
  • Zkomolením jména Mikuláš vznikl už v 17. století holandský Sinterclaas i britský Father Christmas. Předloha pozdějšího Santa Clause. Velmi podobný je i německý Weihnachtsmann.
  • Santa Claus, rovněž zkomolenina svatého Mikuláše, je v současnosti asi nejrozšířenější vánoční dárce. Je to postava amerického původu, která vznikla v polovině 19. století. Zobrazuje se jako veselý obtloustlý muž v červeném plášti, který jezdí na saních tažených soby. Také jeho zásluhou se dávání dárků přeneslo na vánoční svátky, zejména Boží hod vánoční. Ke zvýšení známosti a popularity Santa Clause ve Spojených státech významně přispěla firma The Coca-Cola Company, která jej hojně užívala ve svých vánočních inzerátech mezi lety 1931 až 1964.
  • Ježíšek (německy Christkind, Jézuska v maďarštině a Ježiško ve slovenštině) rozdává dárky v České republice a na Slovensku, v Rakousku, jižním Německu, Maďarsku, Lichtenštejnsku, Jižním Tyrolsku (severní Itálie), ve Švýcarsku a v dalších spíše katolických zemích.
  • Ve Francii se dárky dávají o Vánocích, 25. prosince, a nosí je Père Noël, který naděluje komínem do krbu.
  • Řecké děti dostávají dárky od svatého Basila na Silvestra, v předvečer liturgické slavnosti tohoto světce.
  • V Rusku a na pravoslavné Ukrajině se dárky dávaly o svátku Epifanie 6. ledna, zvyk však nebyl příliš rozšířen.
  • V severských zemích nadělují skřítkové, ve Finsku Joulupukki, ve Švédsku skřítek Jultomten, v Norsku jiný skřítek Julenissen.
  • V Sovětském svazu bylo v rámci boje proti náboženství ve 30. letech 20. století slavení Vánoc zakázáno a zaveden nový zvyk: dárky dává na Nový rok Děda Mráz, velmi podobný Santa Clausovi.

Vánoční obyčeje: ŠTEDROVEČERNÍ VEČEŘE

Vrcholem advetního času je Štědrý den 24. prosince. Dal by se považovat i za svátek rodin, protože je to často jediný den v roce, kdy se sejdou všichni blízcí u slavnostní večeře. Večer doprovází i několik tradic, jako např. talíř navíc pro nečekanou návštěvu. A co je na slavnostním menu? Tradičně se podává ryba. Začíná se rybí polévkou a pokračuje bramborovým salátem se smaženým kaprem.

Vánoční obyčeje: BETLÉMSKÉ SVĚTLO

Jednou z novodobých vánočních tradic je betlémské světlo. To se každoročně zapaluje v Betlémě a pak putuje napříč Evropou. Do Česka betlémské světlo přichází z Vídně, kde je rakouští skauti předávají těm českým o třetí adventní neděli. V Česku si pro světlo můžeme dojít o čtvrté adventní neděli do kostela, na vánoční trhy, knihovny apod.

Vánoce by měly být svátky klidu, pohody, lásky, měli bychom je trávit s těmi, kdo jsou nám nejmilejší a v místech, kde se cítíme dobře. Čím je ale rodina početnější a děti rostou, může být uspořádání trávení svátků a činností během nich složitější.

Štědrý den bez návštěv

Na Štědrý den bychom měli být s nejbližší rodinou a návštěvy širšího příbuzenstva nechat na další dny. Ani k nám by neměly v tento den návštěvy chodit. Výjimkou jsou prarodiče, kteří by trávili Štědrý den sami doma. Pokud máme prarodiče, který žije sám, nebo je v domově důchodců, hodí se jej 24. prosince pozvat k nám domů. To stejné platí, pokud máme v rodině někoho, kdo je sám a mohl by mít chmurné myšlenky.

Boží hod, oslavy a návštěvy

Na Boží hod si můžeme směle dovolit pozvat na návštěvu ty, které chceme pohostit, nebo se domluvit s rodinou, přáteli, u koho se zastavíme my. Často se navštěvují sourozenci s dětmi, jezdíme k prarodičům, kteří žijí blíž nebo dál našeho bydliště, děti dostávají druhou „dávku“ dárků, které jim Ježíšek nadělil u širší rodiny.

Na Štěpána není pána

Tímto pořekadlem se řídí zvláště mladí lidé. Na Štěpána probíhají další návštěvy, ale mnozí se chystají i na večerní a noční oslavy a party. Ti, kdo mají děti už opět najíždí na klasický chod domácnosti. Děti rozbalily všechny dárky a nastávají běžné starosti. Pokud máme rodinu dále od našeho bydliště, Štěpán bývá často dnem, kdy odjíždíme do rodného kraje a trávíme zde i více dnů. Zvláště, pokud již máme rodiče v důchodu a my si můžeme vzít dovolenou, se toto volno velmi hodí.

Napište Ježískovi

Ježíšek nenosí dárky jen dětem. Nevěříte? Zkuste napsat dopis Ježíškovi a uvidíte, jaké zázraky se budou dít. Předáme Ježíškovi všechny Vaše přání a v jeho zastoupení Vám nadělí dárky, o které si napíšete. Připraveni? Usaďte se, zkontrolujte si připojení k internetu a pojďte začít psát!