Proměny Arichteva

To jsme si zas vymysleli hovadinu!

Exkluzivní reportáž z probíhající rekonstrukce vily Arichtevových

To jsme si zas vymysleli hovadinu!

Exkluzivní reportáž z probíhající rekonstrukce vily Arichtevových

Bude tomu téměř rok, co se rozhodli režisér Biser Arichtev se svou ženou herečkou Veronikou Arichtevou pořídit dům. Jak sami říkají, zřejmě by bylo jednodušší stavbu z roku 1870 srovnat se zemí, ale to by se do ní nesměli bezmezně zamilovat a rozhodnout se, že této vilce navrátí její zašlou krásu. Jak je celý proces náročný, co se všechno pokazilo a kdy už se budou stěhovat?

Obsah:

Rozhovor s herečkou Veronikou Arichtevou a režisérem Biserem Arichtevem

Projděte se s Veronikou po rozestavěném domě

Virtuální prohlídka domem

Jaká tajemství odkryla první místnost?

Video z probíhající stavby

Rozhovor s architektkou Annou Holešovskou

Vyjádření stavební firmy

Fotogalerie

„V týhle době rekonstruovat 150 let starou vilu.  To bylo samý… tohle bude stát tolik a tohle tolik. To dáme ne?! Dáme. A ono to všechno stojí 2x tolik! To dáme ne?! No nevím,“ říká se smíchem Veronika, která se spolu s manželem rozhodla oslovit ke spolupráci architekty ze studia Ti architekti.

Prvotním plánem bylo oslavit v domě letošní Vánoce, jak už to ale bývá, objevila se řada problémů, se kterými nikdo nepočítal. „U něčeho musíme upustit z původního plánu a představy aspoň trochu, aby si to pořád zachovalo prvotní pocit, který jsme z domu měli. Ale je také potřeba trochu kopnout do pedálů, aby ho nedostavovaly ještě naše děti. Trochu nám nedošlo, že jenom vyklízení toho obrovského baráku bude stát nesmysl. Střecha taky měla být podstatně levnější, ale musela se udělat. Původní majitelé tam v 90. letech dali betonový tašky, které ten dům tak zatížily, že by nám to časem spadlo na hlavu.“ 

V jaké fázi je aktuálně projekt?

V: Všechno jede. Jsou vybouraný příčky, připravené základy pro podlahy, teď se dělá střecha, která teda nebyla původně v plánu, ale kvůli svázání baráku bylo nakonec nutný udělat věnec... Já tomu moc nerozumím. Jenom vidím, že po baráku pobíhají kluci v montérkách a usilovně pracují. A jen díky tomu jsme každý den blíž našemu snu. I když teď mám spíš pocit, že spíš než rekonstrukce, probíhá demolice. Já už se prostě těším, až přijde ta část, kdy se řeší, jaký tam budou viset závěsy. Budeme mít závěsy, ne? Takový ty lehký, co budou vlát, když otevřu dveře na zahradu.

B: Jo, nějakou dobu jsme řešili technologie, protože když k tomu přistupujeme s respektem, musíme většinu věcí řešit jinak, než by to bylo v novostavbě. Hodně času nám zabralo dům „vyčistit“. A teď jsme ve fázi, kdy začínají věci konečně růst. Chtěli jsme nechat i ty původní krovy, ale praskliny na konstrukci a zásahy, které musíme udělat, nás přinutily jej vyměnit a přidat železobetonový věnec, který konstrukci domu zajistí a zpevní.

Obsah:

Rozhovor s herečkou Veronikou Arichtevou a režisérem Biserem Arichtevem
Projděte se s Veronikou po rozestavěném domě
Virtuální prohlídka domem
Jaká tajemství odkryla první místnost?
Video z probíhající stavby
Rozhovor s architektkou Annou Holešovskou
Vyjádření stavební firmy
Fotogalerie

„V týhle době rekonstruovat 150 let starou vilu.  To bylo samý… tohle bude stát tolik a tohle tolik. To dáme ne?! Dáme. A ono to všechno stojí 2x tolik! To dáme ne?! No nevím,“ říká se smíchem Veronika, která se spolu s manželem rozhodla oslovit ke spolupráci architekty ze studia Ti architekti.


Prvotním plánem bylo oslavit v domě letošní Vánoce, jak už to ale bývá, objevila se řada problémů, se kterými nikdo nepočítal. „U něčeho musíme upustit z původního plánu a představy aspoň trochu, aby si to pořád zachovalo prvotní pocit, který jsme z domu měli. Ale je také potřeba trochu kopnout do pedálů, aby ho nedostavovaly ještě naše děti. Trochu nám nedošlo, že jenom vyklízení toho obrovského baráku bude stát nesmysl. Střecha taky měla být podstatně levnější, ale musela se udělat. Původní majitelé tam v 90. letech dali betonový tašky, které ten dům tak zatížily, že by nám to časem spadlo na hlavu.“ 

V jaké fázi je aktuálně projekt?

V: Všechno jede. Jsou vybouraný příčky, připravené základy pro podlahy, teď se dělá střecha, která teda nebyla původně v plánu, ale kvůli svázání baráku bylo nakonec nutný udělat věnec... Já tomu moc nerozumím. Jenom vidím, že po baráku pobíhají kluci v montérkách a usilovně pracují. A jen díky tomu jsme každý den blíž našemu snu. I když teď mám spíš pocit, že spíš než rekonstrukce, probíhá demolice. Já už se prostě těším, až přijde ta část, kdy se řeší, jaký tam budou viset závěsy. Budeme mít závěsy, ne? Takový ty lehký, co budou vlát, když otevřu dveře na zahradu.

B: Jo, nějakou dobu jsme řešili technologie, protože když k tomu přistupujeme s respektem, musíme většinu věcí řešit jinak, než by to bylo v novostavbě. Hodně času nám zabralo dům „vyčistit“. A teď jsme ve fázi, kdy začínají věci konečně růst. Chtěli jsme nechat i ty původní krovy, ale praskliny na konstrukci a zásahy, které musíme udělat, nás přinutily jej vyměnit a přidat železobetonový věnec, který konstrukci domu zajistí a zpevní.

Jak dlouho už stavba probíhá, a držíte se plánu? Je stále reálná vaše představa stěhování na Vánoce?

V: Od listopadu 2021 se dům vyklízel. Odvezlo se několik tun všeho možného i nemožného.

B: Několik stovek tun, Verunko.

V: Pak se čekalo na povolení a od března to už jede na plno. Říká se mi to s těžkým srdcem, ale když vidím aktuální stav, tak budeme rádi, když se budeme stěhovat příští rok na jaře.

B: Než přišlo patřičné povolení, připravovali jsme, co jsme mohli, abychom to urychlili. Měli jsme představu, že všechno zvládneme do Vánoc, ale i tak jsem já osobně byl k „vánočnímu stěhování“ spíše skeptický. Vánoce mají být v klidu a pohodě. Taky jsme se rozhodli to nehrotit a dát celé rekonstrukci, co je potřeba. Takže teď doufáme v jaro 2023. Otázka je, co všechno se ještě bude dodělávat. Dům sám o sobě je náročný, ale pak ještě přijde na řadu jeho okolí, zahrada...

Sama nejsem úplně trpělivá, jak vy zvládáte čekání, až bude vše hotové?

V: Já vůbec. Tahle fáze domu, mě hrozně stresuje. Neumím si reálně představit, co všechno se tam ještě musí udělat. Občas mám pocit, že cílová rovinka je fakt daleko. Jestli to teda někdy doklepeme do cíle.

B: Je to hodně detailů a drobností, které se postupně odhalují a na které je potřeba reagovat. Jsem člověk, který potřebuje mít přehled. A i stavba vyžaduje neustále nějaká rozhodnutí. Bylo to například uložení vodorovných instalací, odpadů, přívody pro elektriku, aby vše bylo připraveno na možné varianty, které mohou teprve vzniknout.

Je něco, co vás zaskočilo, že je v reálu náročnější?

V: Jak je ten dům ve skutečnosti obrovský! A že se zatím zas tolik nehádáme. Pak jsem taky byla v šoku z toho, kolik drobností a detailů musí člověk rozhodnout předem. Ještě nemáme střechu, ale já už musela ve Veluxu rozhodnout, jaké budou mít střešní okna zastínění a v jaké barvě.

B: Já jsem nějak z předchozích zkušeností byl připravený na to, že to bude náročné. Ano je, ale je to pořád živé a je v tom tolik adrenalinu, že mě to baví. Je to další dobrodružné období v našem životě. Pořád se učím nové věci o stavebních postupech, technologiích, materiálech. Chci tomu rozumět, když to budeme mít v domě.

Jak dlouho už stavba probíhá, a držíte se plánu? Je stále reálná vaše představa stěhování na Vánoce?

V: Od listopadu 2021 se dům vyklízel. Odvezlo se několik tun všeho možného i nemožného.

B: Několik stovek tun, Verunko.

V: Pak se čekalo na povolení a od března to už jede na plno. Říká se mi to s těžkým srdcem, ale když vidím aktuální stav, tak budeme rádi, když se budeme stěhovat příští rok na jaře.

B: Než přišlo patřičné povolení, připravovali jsme, co jsme mohli, abychom to urychlili. Měli jsme představu, že všechno zvládneme do Vánoc, ale i tak jsem já osobně byl k „vánočnímu stěhování“ spíše skeptický. Vánoce mají být v klidu a pohodě. Taky jsme se rozhodli to nehrotit a dát celé rekonstrukci, co je potřeba. Takže teď doufáme v jaro 2023. Otázka je, co všechno se ještě bude dodělávat. Dům sám o sobě je náročný, ale pak ještě přijde na řadu jeho okolí, zahrada...

Sama nejsem úplně trpělivá, jak vy zvládáte čekání, až bude vše hotové?

V: Já vůbec. Tahle fáze domu, mě hrozně stresuje. Neumím si reálně představit, co všechno se tam ještě musí udělat. Občas mám pocit, že cílová rovinka je fakt daleko. Jestli to teda někdy doklepeme do cíle.

B: Je to hodně detailů a drobností, které se postupně odhalují a na které je potřeba reagovat. Jsem člověk, který potřebuje mít přehled. A i stavba vyžaduje neustále nějaká rozhodnutí. Bylo to například uložení vodorovných instalací, odpadů, přívody pro elektriku, aby vše bylo připraveno na možné varianty, které mohou teprve vzniknout.

Je něco, co vás zaskočilo, že je v reálu náročnější?

V: Jak je ten dům ve skutečnosti obrovský! A že se zatím zas tolik nehádáme. Pak jsem taky byla v šoku z toho, kolik drobností a detailů musí člověk rozhodnout předem. Ještě nemáme střechu, ale já už musela ve Veluxu rozhodnout, jaké budou mít střešní okna zastínění a v jaké barvě.

B: Já jsem nějak z předchozích zkušeností byl připravený na to, že to bude náročné. Ano je, ale je to pořád živé a je v tom tolik adrenalinu, že mě to baví. Je to další dobrodružné období v našem životě. Pořád se učím nové věci o stavebních postupech, technologiích, materiálech. Chci tomu rozumět, když to budeme mít v domě.

Museli jste v nějakém ohledu dělat nějaké kompromisy, které se lišily od původního návrhu architektů ze studia Ti architekti?

B: Na kompromisy jsem byl připravený od začátku. Zejména proto, že jsme se pustili do práce, která nemá žádné pevné kontury. Je to jako při natáčení. Nikdy dopředu nevíte, jestli kompromis na jedné straně, není benefitem někde jinde. Na stavbě je hodně věcí provázaných, takže je třeba dělat rozhodnutí, která budou dělat jeden celek, ten je pak nadřazený „malým věcem“. Ale současně jsou ty detaily důležité, aby to nespadlo. Jak říkám, je to adrenalin.

V: Hodně řešíme finance, takže už teď víme, že všechno nebude hned. Toho, co je vidět. Že nebudou všechny vestavěný skříně na míru, knihovna taky bude zatím ta naše stará, ne všechen nábytek bude nový, zahradní objekt, kde bude garáž a venkovní sezení taky zvládneme asi až za pár let….

B: Jo, je takové pravidlo nedosažitelného trojúhelníku: nic nejde rychle, levně a dobře. Takže bojujeme.

Na co se nejvíc těšíte?

V: Až budu vybalovat věci a vymýšlet jim to nejhezčí místo, všechno bude čistý a uklizený, budu povlíkat peřiny a pak dám koláč do trouby a vypiju si na těch schodech do zahrady kafe. Sice tam ještě nebude zahrada, ale to nevadí. Museli jsme rozkopat celý pozemek kvůli retenční nádrži na vodu a odvodu dešťovky. Hrozně mě to mrzelo, ale budeme jí budovat spolu se studiem Fléra. Pan Ferdinand a jeho tým mají nádherný nápady, a hlavně online kurz, kde se člověk může sám naučit, jak si takovou zahradu vybudovat. Jednou bude stejně zarostlá s tím kouzlem, co měla, když jsme ji poprvé viděli. Na to se těším.

B: Já teď momentálně řeším, aby nám v průběhu nezateklo do domu a aby byl co nejdřív pod střechou. Protože jsme se rozhodli podporovat především české výrobce, tak jsme ji pořídili v Tondachu. Tak už aby to bylo, střecha je zkrátka půl domu.

Ceny stavebních materiálů, stejně jako všeho ostatního, letí dramaticky nahoru. Změnilo to v nějakém ohledu váš koncept?

V: To takhle občas Bisi přiběhne do obýváku a nadává, jestli to neprodáme a nevykašleme se na to. Že prej jak je ten film blbej, tak je drahej. Pak to ale vždycky nějak rozchodí a jedem dál.

B: Musíme to řešit, ano. Od první chvíle, kdy jsme se začali rekonstrukcí zabývat, nám narůstají ceny. Snažíme se držet původních představ a dělat ústupky jen v nejnutnějších případech. Je to i díky šikovné stavební firmě, jejíž majitel dokáže sehnat věci za dobrou cenu. I když ho často slyším říkat, že je to úplně šílené, co se teď ve stavebním businessu děje, dělá maximum, aby nám v tom pomohl. V tom se mi líbí, že je tzv. na naší straně a chápe, že naše stavební konto není nekonečné.

Museli jste v nějakém ohledu dělat nějaké kompromisy, které se lišily od původního návrhu architektů ze studia Ti architekti?

B: Na kompromisy jsem byl připravený od začátku. Zejména proto, že jsme se pustili do práce, která nemá žádné pevné kontury. Je to jako při natáčení. Nikdy dopředu nevíte, jestli kompromis na jedné straně, není benefitem někde jinde. Na stavbě je hodně věcí provázaných, takže je třeba dělat rozhodnutí, která budou dělat jeden celek, ten je pak nadřazený „malým věcem“. Ale současně jsou ty detaily důležité, aby to nespadlo. Jak říkám, je to adrenalin.

V: Hodně řešíme finance, takže už teď víme, že všechno nebude hned. Toho, co je vidět. Že nebudou všechny vestavěný skříně na míru, knihovna taky bude zatím ta naše stará, ne všechen nábytek bude nový, zahradní objekt, kde bude garáž a venkovní sezení taky zvládneme asi až za pár let….

B: Jo, je takové pravidlo nedosažitelného trojúhelníku: nic nejde rychle, levně a dobře. Takže bojujeme.

Na co se nejvíc těšíte?

V: Až budu vybalovat věci a vymýšlet jim to nejhezčí místo, všechno bude čistý a uklizený, budu povlíkat peřiny a pak dám koláč do trouby a vypiju si na těch schodech do zahrady kafe. Sice tam ještě nebude zahrada, ale to nevadí. Museli jsme rozkopat celý pozemek kvůli retenční nádrži na vodu a odvodu dešťovky. Hrozně mě to mrzelo, ale budeme jí budovat spolu se studiem Fléra. Pan Ferdinand a jeho tým mají nádherný nápady, a hlavně online kurz, kde se člověk může sám naučit, jak si takovou zahradu vybudovat. Jednou bude stejně zarostlá s tím kouzlem, co měla, když jsme ji poprvé viděli. Na to se těším.

B: Já teď momentálně řeším, aby nám v průběhu nezateklo do domu a aby byl co nejdřív pod střechou. Protože jsme se rozhodli podporovat především české výrobce, tak jsme ji pořídili v Tondachu. Tak už aby to bylo, střecha je zkrátka půl domu.

Ceny stavebních materiálů, stejně jako všeho ostatního, letí dramaticky nahoru. Změnilo to v nějakém ohledu váš koncept?

V: To takhle občas Bisi přiběhne do obýváku a nadává, jestli to neprodáme a nevykašleme se na to. Že prej jak je ten film blbej, tak je drahej. Pak to ale vždycky nějak rozchodí a jedem dál.

B: Musíme to řešit, ano. Od první chvíle, kdy jsme se začali rekonstrukcí zabývat, nám narůstají ceny. Snažíme se držet původních představ a dělat ústupky jen v nejnutnějších případech. Je to i díky šikovné stavební firmě, jejíž majitel dokáže sehnat věci za dobrou cenu. I když ho často slyším říkat, že je to úplně šílené, co se teď ve stavebním businessu děje, dělá maximum, aby nám v tom pomohl. V tom se mi líbí, že je tzv. na naší straně a chápe, že naše stavební konto není nekonečné.

Plánujete si stěhovat až do úplně hotového zařízeného interiéru, nebo jste ochotní přistoupit i ně nějaké provizorium, hlavně abyste už byli tam?

V: Žádný provizorium. To bych nepřežila. Aspoň ta spodní část, kde budeme trávit nejvíc času, musí být tak, jak jsme si jí vysnili a Ti architekti spolu s námi vymysleli. Základ je mít kuchyň. Tu pro nás navrhla architektka Anna Holešovská na míru a vyrobí ji ve studiu Casa moderna. Řešili jsme, jestli kvůli financím neudělat horní patro až za pár let, až došetříme finance, ale já myslím, že by se nám do toho už nikdy nechtělo. Takže to zkoušíme udělat celé. Uvidíme, co ten další skoro rok přinese a jestli to zvládneme i s kompromisy. Já věřím, že jo. A bude to boží. Bude to náš nový domov. Jednou se tomu s holým zadkem budeme smát!

Musíte být připraveni improvizovat

Anna Holešovská, Ti architekti:

Jaká je základní vize projektu?

S jasnou vizí za námi již Veronika s Biserem přišli. Chtěli co nejvíce zachovat genia loci vily. Z původního záměru dům pouze „oprášit“ jsme se, ale propracovali k poměrně náročné rekonstrukci. Přestože jsme se shodli, že krásnou vilu nechceme nijak zásadně měnit, současného komfortu bydlení a ekonomického provozu domu se vzdát nechceme. Návrh estetiky domu se tak obrací k datu jeho vzniku, veškeré technologie jsou ale řešeny dle současných standardů. Vše moderní je skryto a nenápadně slouží pro větší pohodlí a komfort jeho obyvatel.

Které prvky určily jeho celkové vyznění?

Všem nám učarovaly vysoké stropy, krásné dveře a velká okna s vnitřními okenicemi směřující do zarostlé zahrady. Navazujeme na tuto velkorysost a necháváme tyto dnes již netypické prvky vyznít. Pomáhá nám v tom úprava dispozice nebo například nově navržený krb. Inspirovali jsme se ušmudlaností domu a snažili jsme se exteriér domu navrhnout tak, aby dům neztratil na své malebnosti.

Co je na realizaci nejnáročnější?

U rekonstrukce je realizace vždy náročná. Můžete mít dům dobře zdokumentovaný, ale i přesto se při rekonstrukci vždy něco nečekaného objeví. Musíme tak být připraveni na improvizaci a práci s několika proměnnými. K technickým výzvám nám bohužel přibyly i problémy s dostupností stavebních materiálů a turbulentním vývojem cen ve stavebnictví. Stále častěji tak místo „co chceme“, řešíme „co můžeme“.

Bylo něco, co vás překvapilo?

Příjemným překvapením bylo zjištění, že nadzemní část domu je poměrně suchá. Dopomohlo tomu chytré řešení podlah se vzduchovou mezerou. Obdobný princip využíváme i v návrhu rekonstrukce. Dům nebyl v ideální kondici, trpěl obvyklými neduhy typickými pro objekty podobného stáří. I přes tyto překážky jsme se do projektu společně pustili.

Z pohledu architekta, dává pro vás smysl rekonstrukce starých budov, nebo raději vytváříte nové projekty bez daných limitů?

Rekonstrukce jsou pro naše studio oblíbená disciplína. Dá se říci, že jsme na ní vyrostli a vždy se k ní rádi vracíme. Novostavba je příjemnou změnou a můžeme se tak vymanit hranicím, které máme u rekonstrukce pevně dané. Novými cihlami ale starý dům nepostavíte a atmosféra stoletého domu je nenahraditelná. Pokud je Vám to blízké, stojí za to projít si tímto náročným procesem. Našim úkolem je Vám tuto cestu co nejvíce zjednodušit a zpříjemnit.

Plánujete si stěhovat až do úplně hotového zařízeného interiéru, nebo jste ochotní přistoupit i ně nějaké provizorium, hlavně abyste už byli tam?

V: Žádný provizorium. To bych nepřežila. Aspoň ta spodní část, kde budeme trávit nejvíc času, musí být tak, jak jsme si jí vysnili a Ti architekti spolu s námi vymysleli. Základ je mít kuchyň. Tu pro nás navrhla architektka Anna Holešovská na míru a vyrobí ji ve studiu Casa moderna. Řešili jsme, jestli kvůli financím neudělat horní patro až za pár let, až došetříme finance, ale já myslím, že by se nám do toho už nikdy nechtělo. Takže to zkoušíme udělat celé. Uvidíme, co ten další skoro rok přinese a jestli to zvládneme i s kompromisy. Já věřím, že jo. A bude to boží. Bude to náš nový domov. Jednou se tomu s holým zadkem budeme smát!

Musíte být připraveni improvizovat

Anna Holešovská, Ti architekti:

Jaká je základní vize projektu?

S jasnou vizí za námi již Veronika s Biserem přišli. Chtěli co nejvíce zachovat genia loci vily. Z původního záměru dům pouze „oprášit“ jsme se, ale propracovali k poměrně náročné rekonstrukci. Přestože jsme se shodli, že krásnou vilu nechceme nijak zásadně měnit, současného komfortu bydlení a ekonomického provozu domu se vzdát nechceme. Návrh estetiky domu se tak obrací k datu jeho vzniku, veškeré technologie jsou ale řešeny dle současných standardů. Vše moderní je skryto a nenápadně slouží pro větší pohodlí a komfort jeho obyvatel.

Které prvky určily jeho celkové vyznění?

Všem nám učarovaly vysoké stropy, krásné dveře a velká okna s vnitřními okenicemi směřující do zarostlé zahrady. Navazujeme na tuto velkorysost a necháváme tyto dnes již netypické prvky vyznít. Pomáhá nám v tom úprava dispozice nebo například nově navržený krb. Inspirovali jsme se ušmudlaností domu a snažili jsme se exteriér domu navrhnout tak, aby dům neztratil na své malebnosti.

Co je na realizaci nejnáročnější?

U rekonstrukce je realizace vždy náročná. Můžete mít dům dobře zdokumentovaný, ale i přesto se při rekonstrukci vždy něco nečekaného objeví. Musíme tak být připraveni na improvizaci a práci s několika proměnnými. K technickým výzvám nám bohužel přibyly i problémy s dostupností stavebních materiálů a turbulentním vývojem cen ve stavebnictví. Stále častěji tak místo „co chceme“, řešíme „co můžeme“.

Bylo něco, co vás překvapilo?

Příjemným překvapením bylo zjištění, že nadzemní část domu je poměrně suchá. Dopomohlo tomu chytré řešení podlah se vzduchovou mezerou. Obdobný princip využíváme i v návrhu rekonstrukce. Dům nebyl v ideální kondici, trpěl obvyklými neduhy typickými pro objekty podobného stáří. I přes tyto překážky jsme se do projektu společně pustili.

Z pohledu architekta, dává pro vás smysl rekonstrukce starých budov, nebo raději vytváříte nové projekty bez daných limitů?

Rekonstrukce jsou pro naše studio oblíbená disciplína. Dá se říci, že jsme na ní vyrostli a vždy se k ní rádi vracíme. Novostavba je příjemnou změnou a můžeme se tak vymanit hranicím, které máme u rekonstrukce pevně dané. Novými cihlami ale starý dům nepostavíte a atmosféra stoletého domu je nenahraditelná. Pokud je Vám to blízké, stojí za to projít si tímto náročným procesem. Našim úkolem je Vám tuto cestu co nejvíce zjednodušit a zpříjemnit.

„Nejkomplikovanější na této rekonstrukci je určitě střecha a podlahy. Dům je starý 150 let a nemá téměř žádné základy. Museli jsme proto svázat dům věncem, ten provázat železnými íčky ve tvaru kolejí a následně vybetonovat.

Pak přišel na řadu krov střechy. Největší úskalí vidím především v tom, že je v dnešní době materiál velmi drahý, což je pro investory bolestivé. Musím říct, že zatím se žádný větší problém neobjevil a doufám, že to nejtěžší už máme za sebou.

Je jedno, zda rekonstruujete dům starý padesát nebo stopadesát let. Je to prakticky stejné. Kdokoli se pouští do oprav staršího domu, musí počítat s tím, postavit nový je podstatně rychlejší a levnější zhruba o dvacet procent. Dům Veroniky a Bisera je překrásný a originální s jedinečnou atmosférou, kterou novostavbě nedodáte. Sice to má svá úskalí, včetně vyšší ceny, ale tady se investice vyplatí.“

Petr Pollack, stavební firma Nejstyl

Item 1 of 10

Rekonstrukci budeme i nadále sledovat a těšit se můžete na další rozsáhlou reportáž.

2022 Burda International CZ, Veškeré kopírování obsahu bez souhlasu autora zakázáno.
Text: Terezie Benoni , Graf. design: Tereza Víznerová, Foto & video: Zuzana Veselá a archiv Arichtevových, Project owner: Jan Kovalík

Staňte se naším partnerem pro lepší příběhy.
Více informací pro klienty o Burda Stories hledejte na tomto místě.