Aloisie trojlistá

Aloysia triphylla

Jedná se o až 2 metry vysoký keř s asi 10 centimetrů dlouhými listy z čeledi sporýšovitých.

Aloisie je typická svou aromatickou citronovou vůní, kterou si budete užívat v září, kdy kvete. Sklízet ji můžeme od července do října. Kvete bílými drobnými květy. Má ráda slunné až polostinné stanoviště a propustný substrát. Je potřeba ji chránit před větrem. Nároky na péči nemá vysoké – má ráda stále lehce vlhkou půdu a hnojení 1x za 2 týdny. Přezimuje při 5–10 °C a je dobré ji na jaře zastřihnout.

Sklízejí se její listy a květy, které můžeme použít čerstvé nebo usušit. Uplatní se při přípravě čajů a potpourri, protože má zklidňující účinek.

Cedronela kanárská

Cedronella canariensis

Najdete ji i pod názvem balzámový keř.

Jedná se o polokeř z čeledi hluchavkovitých velmi rozšířený na Kanárských ostrovech, Azorech a Madeiře. Dorůstá výšky 1 metru a kvete od července do srpna růžovými až růžovo-červenými květy. Má ráda slunné chráněné stanoviště s propustnou půdou. Na pěstování je náročnější – doporučuje se pěstovat v nádobě, je citlivá na mráz, proto by se měla přezimovat na světlém a chladném místě.

Má silnou eukalyptovou vůni, proto se používá do čajových směsí. Pozitivně působí na krevní oběh, uvolňuje dutiny a má osvěžující účinek.

Kardamovník obecný

Elletaria cardamomum

Pravděpodobně ho znáte spíše pod názvem kardamom, ale říká se mu také pepř egyptský, pepř mouřenínský nebo rajské zrno.

Možná vás překvapí, že pochází z čeledi zázvorovitých, kam patří i více známý zázvor. Dorůstá výšky 3 metrů a jedná se o trvalku. Kvete bílo-fialovými pruhovanými kvítky a z báze vyrůstají zelené trojhranné tobolky s černými semeny. Kvete od ledna do května a sklízí se od října do prosince. Má rád polostinná, vlhká a teplá stanoviště s půdou bohatou na živiny. Je vhodný pro pěstování v nádobách.

Sklízejí se čerstvé listy a jeho semena. Používá se do kari směsí, sladkých pokrmů, kompotů a pečiva, omáček, polévek, na ryby, ale na Blízkém východě a v Indii je velmi oblíbenou přísadou do kávy a tzv. chai latté. Zjemňuje totiž vůni kávy a má pozitivní vliv na zažívání.

Lipie sladká

Lippia dulcis

Znáte aztécký cukr? Pak pravděpodobně znáte i lipii sladkou!

Jedná se o polokeř z čeledi sporýšovitých, který je rozšířen především ve Střední a Jižní Americe. Dorůstá výšky 30 centimetrů a kvete malými bílými květy. Má ráda slunná stanoviště a propustné, písčitohlinité půdy. Je vhodná pro pěstování v nádobách, protože je citlivá na mráz.

Sklízejí se její listy, které se používají jako sladidlo – je totiž sladší než cukr. Má také uvolňující účinek. Její listy voní po mátě a květy vydávají medovou vůni. Její éterický olej obsahuje kafr, který dokáže uvolňovat hleny, což věděli už staří Aztékové.

Proskurník lékařský

Althaea officinalis

Také známý pod názvy ibišek, ajbiš nebo proskur.

Jedná se o trvalku z čeledi slézovitých, dorůstající do výšky až 1,5 metru. Kvete bílými, světle fialovými nebo růžovými květy. Na péči není náročný, ale v období sucha potřebuje hojnou zálivku. Má rád slunné stanoviště a vlhké půdy.

Sklízejí se květy, listy i kořen. Používá se čerstvý i sušený. Působí proti kašli, žaludečním a střevním potížím, zánětům močového měchýře a močových cest, na kožní rány a vředy, do salátů nebo jako zelenina. Poslouží i jako dekorace do vázy.

Jedná se o medonosnou rostlinu.

Voňatka citronová

Cymbopogon citrautis

Spíše známá pod názvem citronová tráva, lemongrass, citronela nebo také voňavá tráva.

Tato trvalka pochází z subtropických a tropických oblastí a dorůstá až do 2 metrů. Má stálezelená stébla, která po rozemnutí voní po citronech. Kvete zelenkavými květy s červeným leskem. Má ráda slunné a teplé stanoviště s humózní půdou. Pěstuje se v nádobách ve skleníku, zimní zahradě nebo na parapetu. Půdu je potřeba udržovat vlhkou. Citronová tráva je citlivá na mráz.

Používají se čerstvé nebo sušené listy, a to především k drůbeži, mořským plodům, masovým pokrmům, do omáček, marinád, salátů. Výborný je i čaj. Má uklidňující, uvolňující a osvěžující účinek. Pomáhá proti nadýmání, má pozitivní vliv na žaludek, působí antisepticky a odstraňuje zápach.

V asijské kuchyni je velmi často používanou ingrediencí.

Vonné pelargonie

Pelargonium – různé druhy a odrůdy

Také geránium nebo pelargonie geraniová.

Jedná se o keř z čeledi kakostovitých a původem pochází z jižní Afriky. Dorůstají do výšky 1 metru a kvetou květy různých barev – bílé, růžové, fialové, ale existují i vícebarevné varianty. Pelargonie mají rády slunné stanoviště s dobře propustnou lehkou půdou. Doporučuje se pěstovat je v nádobách. Na jaře je výrazně zkracujeme a zastřihujeme, abychom udrželi jejich kompaktní tvar. Je dobré je hojně zalévat, ale dát si pozor na přemokření. Pelargonie nejsou mrazuvzdorné, proto je přezimujte na světlém místě.

Sklízejí se listy a květy na jaře a v létě. Využijeme je jako koření – do pudinků, želé, zavařenin, kompotů, sirupů, čajů, koktejlů, omáček, ke zdobení, do salátů, vonných směsí, koupelí. Pelargonie obsahují éterické oleje a jejich vůně je většinou citronově kořenitá.

Zázvor lékařský

Zingiber officinale

Zázvor patří do čeledi zázvorovitých a jedná se o trvalku. Pochází z jižní Asie z tropických džunglí. Má dlouhé úzké listy s hlízovitým oddenkem. Zázvor dokonce kvete, a to žlutými květy s nachovým okrajem. Má rád polostinné a teplé stanoviště s vysokou vzdušnou vlhkostí. Díky svému původu z tropických oblastí není zázvor mrazuvzdorný. Určitě ho proto přezimujte na světlém a teplém místě – je proto vhodný k pěstování v nádobách. Množí se jednoduchým dělením oddenků (hlíz), proto si ho můžete snadno namnožit.

Sklízejí se hlízy, které se vyjmou ze substrátu po 8–10 měsících kultivace. Používá se čerstvý i sušený do polévek, omáček, k masu, do zavařenin, nakládání, kandování, do sladkých pokrmů. Podporuje trávení, krevní oběh, pomáhá při zažívacích problémech, nevolnostech, bolestech v krku, má zahřívací účinek.

Levandule lékařská

Lavandula angustifolia

Také devandula, dulenka, špika nebo špikrnát.

Levandule je velmi rozšířená bylinka ve Středomoří a na Kanárských ostrovech. Výškou může dosahovat až 1 metru. Květy má pastelově fialové s intenzivnější vůní než jiné odrůdy. Má ráda slunná a teplá stanoviště s neutrální až vápnitou půdou, která není příliš bohatá na živiny. Je vhodná i pro pěstování v nádobách. Po odkvětu je dobré rostlinu seříznout, abychom udrželi její tvar. Levandule přečká i naši středoevropskou zimu, je ale velmi vhodné použít nějaký druh ochrany před mrazem – chvojí nebo suché listí.

Čerstvé květy tohoto druhu levandule jsou skvělé do olejů, ale také jako koření na ryby, drůbež, do polévek, zeleniny a dalších směsí. Květy je možné použít i do sladkých pokrmů, dezertů nebo jako levandulový cukr. Levandule má opravdu širokou škálu použití – zmírňuje migrény, bolesti hlavy, uklidňuje, působí na nervový systém, pomáhá od křečí, odpuzuje moly, ale poslouží i jako dekorace do vázy.

Majoránka zahradní

Organum majorana

Určitě ji znáte i pod názvem dobromysl, ale říká se jí i voněkras, maděránek nebo marijánek.

Možná vás překvapí, že majoránka patří do čeledi hluchavkovitých a jedná se o trvalku pocházející ze Středomoří. Vzrůstem dosahuje výšky do 50 centimetrů a kvete malými bílými, růžovými nebo fialkovými kvítky. Má ráda slunné stanoviště s propustnou bohatou půdou. Na péči není náročná.

Sklízejí se čerstvé vrcholové výhony před rozkvětem. Používá se sušená i čerstvá do masových pokrmů, polévek, nákypů. Pomáhá při žaludečních a střevních problémech, plynatosti, proti bolesti hlavy, do koupelí, na uklidnění do vonných polštářků.

Routa vonná

Ruta graveolens

Její další názvy jsou děsník, gertrudka, harmala, maruria a rúta.

Jedná se o keř původem ze Středomoří, kde roste na suchých stráních. Dorůstá do výšky 60 centimetrů a kvete žlutými kvítky. Má ráda slunné stanoviště s propustnou půdou. Na péči není náročná, je dobré ji po odkvětu seříznout pro udržení kompaktního vzrůstu.

Sklízejí se lístky před rozkvětem, které se používají jako koření do salátů, masa, k rybám, do likérů, jako obklad na vymknuté kotníky a při vyrážkách.

Pozor na užívání v těhotenství, protože obsahuje silné éterické oleje.

Saturejka horská

Satureja montana

Původem saturejky jsou pobřežní oblasti Středomoří. Jedná se o trvalku dorůstající výšky 0,5 metru. Kvete bílými, narůžovělými nebo namodralými květy, a to od července do září. Je to mrazuvzdorná rostlina milující slunná stanoviště s propustnou půdou.

Používají se především její listy. Podporuje trávení, působí proti nadýmání a průjmu, povzbuzuje chuť k jídlu, tlumí střevní křeče, zvyšuje stravitelnost luštěnin, má antiseptické účinky, působí močopudně a uvádějí se i její afrodiziakální účinky. Využijete ji na dochucení zeleniny, do masných pokrmů, polévek, omáček, pomazánek.

Smil italský

Helichrysum italicum

Smil italský pochází paradoxně z Turecka a najdete ho i pod označením maggi nebo kari.

Jedná se o nemrazuvzdornou trvalku nebo letničku, kvetoucí zářivými žlutými květy. Ocení slunné nebo polostinné stanoviště s propustnou půdou. Nevadí mu ani vyšší kyselost. Je háklivý na přemokření, proto zalévejte opatrně. Dosahuje výšky téměř 1 metru.

Své užití najde sušený jako dekorace ve vázách. Zachovává si totiž svůj tvar i barvu, takže se mu říká nesmrtelka. Pomáhá při bronchitidě, na průdušky, používá se do olejů, na aromaterapii, do koupelí. Má antibakteriální, protizánětlivý a antialergický účinek. Používá se při artritidě, revmatu, na jizvy, pohmožděniny, stimuluje játra, usnadňuje menstruační bolesti a uklidňuje při migrénách. Je vhodný do orientálních pokrmů, do rýže, drůbeže, zeleniny, ryb, marinád, omáček, polévek.

Šalvěj lékařská

Salvia officinalis

Také se jí říká babí břich, babské ucho nebo vlčí chvost.

Jedná se o polokeř z čeledi hluchavkovitých pocházející ze Středomoří, kde roste na suchých vápnitých skalnatých svazích. Dorůstá do výšky až 50 centimetrů, má šedozelené listy a kvete modrými nebo fialovými květy. Má ráda slunné stanoviště se suchou vápnitou propustnou půdou. Na péči není náročná, ale na jaře potřebuje provést hluboký zpětný řez až do starého dřeva, což podpoří rozvětvení rostliny. Šalvěj je většinou zimuvzdorná, ale neuděláte chybu, pokud ji před zimou ochráníte.

Sklízejí se listy během léta. Má slabě hořkou kafrovou chuť. Používá se do mas, na ryby, do drůbeže, polévek, do čajů. Pomáhá při zánětech ústní dutiny, proti pocení nohou, krvácení dásní, napařování obličeje, jako vlasová voda, ale poslouží i jako dekorace do věnců nebo kytic. Má skvělou schopnost odpuzovat hmyz.

Pozor na vnitřní užívání během těhotenství – éterické oleje mohou dráždit žaludek.

Yzop lékařský

Hyssopus officinalis

Možná budete překvapení, že se yzopu říká také bylina poslední moci nebo klášterní yzop.

Tato bylina pochází z čeledi hluchavkovitých a jedná se o polokeř. Původně roste ve skalnatých stepích na vápnitých půdách. Dorůstá do výšky 30–60 centimetrů a kvete levandulově modrými kvítky, které ale mohou být i bílé nebo růžové. Dejte mu slunné stanoviště s propustnou humózní půdou a určitě se mu bude dařit. Na péči není náročný – na jaře ho seřízněte o 1–2/3, je odolný vůči chladu.

Sklízejí se mladé výhony a listy. Používá se v malém množství sušený i čerstvý. Je vhodný na kořenění divočiny, ryb, zeleniny, salátů, luštěnin, likérů, olejů. Pomáhá při žaludečních a střevních problémech, při kašli, na kloktání, při nadměrném pocení, květy na ozdobu pokrmů. Bude se vyjímat i jako lemová rostlina a na nízké živé ploty.

Zimostráz vždyzelený

Buxus sempervirens

Též známý pod názvem buxus.

U nás se pěstuje jako okrasná tvarovatelná dřevina, ale málokdo ví, že se využíval i v bylinné medicíně. Zimostráz dorůstá výšky až 4,5 metru a je typický svým hustým kořenovým systémem. Kvete drobnými žlutými kvítky.

Používají se jeho listy, kůra, dřevo a kořen. Dříve byl používán pro léčení malárie, dny, revmatismu, střevních parazitů, syfilidy a hemoroidů. Kvůli jeho vedlejším a nežádoucím účinkům jeho užívání téměř vymizelo. Buxus ale produkuje mnoho pylu a je proto velmi atraktivní pro snižující se počty včel. Určitě najde využití ve vaší zahradě alespoň pro ně.

Je to spíše jedovatá rostlina a její užívání není doporučeno bez vedení zkušeného bylinkáře.

Čekanka obecná pravá

Cichoryum intybus var. intybus

Také cikorka, bylina sv. Petra, podražník nebo pocestník.

Čekanka patří do čeledi hvězdnicovité a jedná se o až 1,5 metru vysokou trvalku. Kvete modrými, růžovými, fialovými nebo bílými květy. Má ráda slunná stanoviště se suchými vápnitými půdami.

Sklízejí se mladé přízemní listy před začátkem kvetení, květy a také pozdě na podzim její kořeny. Listy se používají jako zelenina do salátů, květy jako ozdoba nebo na kandování. Jistě jste slyšeli o čekankové kávě – ta se vyrábí z opražených kořenů této bylinky.

Heřmánek pravý

Matricaria recutita

Heřmánek jistě znáte také pod názvy jako jsou kamilka, harmaníček, ale říká se mu i voňavý rmen, matrikária nebo rumánek.

Je to velmi známá bylinka s univerzálním použitím rostoucí v létě na loukách a polích všude kolem nás. Pochází ze Středomoří a Asie. Dorůstá do výšky 50 centimetrů a kvete typickými bílými květy se žlutými středy. Poznávacím znakem je květní lůžko s dutinou. Heřmánek má rád slunná stanoviště s mírně jílovitou půdou. Na péči není náročný.

Sklízejí se jeho květy a jsou vhodné do bylinných směsí, čajů, pro napařování, do koupele, jako obklad a do vonných směsí. Má protizánětlivé a tišící účinky, tlumí bolest.

Pozor na dlouhodobé užívání vedoucí k nervozitě a závratím.

Sléz velkokvětý

Malva alcea

Tato trvalka z čeledi slézovitých pochází z jižní Evropy, kde roste na okrajích lesů, cest, na náspech a loukách. Dorůstá do výšky 1 metru a má velké růžovofialové květy. Sléz má rád slunná stanoviště s propustnou vápnitou půdou bohatou na živiny. Po odkvětu je potřeba ho sestřihnout, abychom podpořili další kvetení. Ač se jedná o trvalku, tak rostliny nejsou většinou dlouhověké, proto si ji včas namnožte řízkováním nebo výsevem.

Sklízejí se mladé listy, květy a kořeny (ty ale až druhým rokem). Používá se do salátů, k zelenině, do koupele, nálevů, čajů, ale užijete ho i na ozdobu. Je účinný proti vyrážkám, vředům, působí protizánětlivě, uvolňuje hleny, pomáhá proti kašli a průjmu.

Jedná se o medonosnou rostlinu.

Máta peprná

Mentha x piperita

Máta pochází ze Středomoří a Asie. Dorůstá výšky až 1 metru a kvete růžovými až fialovými květy. Máta je typická svou tendencí se sama rozrůstat díky svým výběžkům. Má ráda slunné až polostinné stanoviště s vlhkou písčitou půdou. Na péči není náročná, vyžaduje však mnoho vody, a to především v období velkých veder. Je dobré ji každé 2–3 roky přesadit na jiné místo pro zajištění živin. Je mrazuvzdorná.

Sbírá se podle potřeby, k sušení ale použijte listy před rozkvětem. Je velmi osvěžující a chladivá, protože tento druh obsahuje mentol – používá se do čajů, limonád, omáček, k zelenině, bramborám, masu, do salátů, jogurtů, ale i na sladko do dezertů a čokolády. Působí příznivě proti nadýmání, na zažívání, při problémech s játry, žlučníkem, do mastí proti bolesti, k inhalaci, pro péči o zuby a ústní dutinu, ale i jako přísada do koupele. Máta také chrání růže před mšicemi.

Srdečník obecný

Leonurus cardiaca

Najdete ho i pod názvem srdečník lékařský, buřina srdečník, srdeční koření, devaterní kopřiva nebo hojička.

Tato trvalka patří do čeledi hluchavkovitých a dorůstá výšky 1 metru. Kvete malými růžovými květy. Má ráda slunná až polostinná stanoviště s půdou bohatou na dusík. Na péči není náročná.

Sbírají se čerstvé kvetoucí vrcholy nebo celé rostliny v době květu. Používá se jako čaj při střevních a žaludečních problémech. Jak už název napovídá, má významný účinek na srdce a nervový systém.

Má intenzivní vůni, která láká čmeláky. Neužívat v těhotenství.

Pelyněk černobýl

Artemisia vulgaris

Také bylina sv. Jana, černobejl, matka bylin, pamatůjček nebo peluňka.

Jedná se o až 2 metry vysokou trvalku z čeledi hvězdnicovitých. Kvete žlutavými až hnědě načervenalými úbory a najdete ho především při okrajích cest. Má rád slunná a suchá stanoviště s propustnými písčitými půdami. Není náročný na péči, ale je vhodné ho na jaře zastřihnout těsně nad zemí.

Sklízejí se konce výhonů a stonky s nerozvinutými květy, které se skvěle hodí jako koření do tučných jídel (například husa). Čaj z pelyňku pomáhá proti žaludeční nevolnosti. Má mírně hořkou chuť.

Neužívat v těhotenství.

Vavřín vznešený

Laurus nobilis

Neboli bobek, bobkový list, laur.

Na vavřín narazíte ve Středomoří (typické jsou vavřínové lesy na Madeiře) ve formě hustě větveného keře, který však může dorůst i více než 10 metrů. Kvete malými hvězdovitými kvítky a má černé vejčité plody. Má rád slunná až polostinná stanoviště s lehkými, propustnými a mírně vlhkými půdami. Na péči je náročnější – pěstuje se v prostorných nádobách, má rád letnění s hojnou zálivkou, ale je citlivý na mráz. Přezimuje se na světlém chladném místě. Zastřihává se časně zjara nebo po odkvětu a je velmi vhodný na tvarování. Může se dožít i více než 100 let.

Sklízí se od června do listopadu – listy podle potřeby, zralé plody na podzim. Povzbuzuje chuť k jídlu, pomáhá při revmatu, při zažívacích potížích, jako ochrana před škůdci. Můžeme ho použít do polévek, omáček, marinád, do zelí, likérů, jako čaj, ale i jako dekoraci do věnců.

Sušený ztrácí po zhruba 1 roce své aroma.

Pepřovník

Piper auritum

Pepřovník pochází z tropické Střední Ameriky a dosahuje výšky až 3 metrů. Má až 25 centimetrů dlouhé srdčité listy a kvete drobnými bílými kvítky. Má rád slunné až polostinné stanoviště s vlhkou humózní půdou a teplo. Je ideální pro pěstování v nádobách, protože není mrazuvzdorný a je potřeba ho pěstovat při nejméně 10 °C. Není náročný na péči, ale je vhodné jej silně prořezávat a přezimovat na teplém místě.

Používá se jako koření do kakaových nápojů, listy do salátů a omáček, nádivek, k masu a rybám.

Ostropestřec mariánský

Silybum marianum

Také bejlí Panny Marie, kotlačka, mariánský bodlák nebo pestrý bodlák.

Jedná se o velmi známou bylinku z čeledi hvězdnicovitých dorůstající do výšky až 2 metrů. Kvete červeně až fialově a má rád slunné, chudé a propustné půdy. Na péči není náročný, je choulostivý k mrazu a vyžaduje zimní ochranu.

Sklízejí se semena, mladé listy, lodyhy a poupata. Používá se jako čaj s významným účinkem na játra. Lodyhy používat stejně jako chřest.

Čistec lékařský

Stachys officinalis

Čistec je známý také pod názvem betonika lékařská.

Pochází z čeledi hluchavkovitých a dorůstá výšky až 1 metr. Kvete červenofialovými květy. Má rád slunné stanoviště s propustnou půdou. Na péči je nenáročný a mrazuvzdorný.

Používá se jako čaj k pročištění krve, při migrénách, zažívacích potížích, jako obklady, ke kloktání při zánětech dutiny ústní.

Stévie sladká

Stevia rebaudiana

Možná ji objevíte i pod názvy stévie cukrová nebo sladká tráva.

Pochází z čeledi hvězdnicovitých a dorůstá výšky až 1 metr. Původně rostlina pochází z Jižní a Střední Ameriky, kde se používala k slazení maté a jako součást tradiční medicíny. Stévie není náročná na péči, ale potřebuje dostatek světla, které ovlivňuje její sladkou chuť. Je vhodné pěstovat ji v květináči, protože má ráda letnění, ale nesnese mráz.

Používá se jako sladidlo, které obsahují zejména listy. Listy je možné sušit.

Vratič balzámový

Tanacetum balsamita

Nebo také balšám zahradní, biblový list, bylina Matky Boží, koření do piva...

Je to mrazuvzdorná trvalka dorůstající do výšky až 1 metru. Pochází z východní Evropy a Asie. Kvete koncem léta drobnými žlutými květy.

Jeho listy mají mátovou chuť, proto se používají do salátů, nápojů, masových pokrmů. Rostlina má schopnost vypuzovat střevní parazity a ulehčuje menstruační bolesti. Sušené listy mají balzámovou vůni a používají se do vonných sáčků.

Nepoužívat v těhotenství – má stahující účinky.

Tulbaghie

Tulbaghia violacea

Neboli pokojový či divoký česnek.

Jedná se o trvalku kvetoucí fialovými květy. Základem rostliny je cibulka, ze které vyrůstají až 40 centimetrů dlouhé listy. Má ráda slunné stanoviště s klasickým zahradnickým substrátem. Doporučuje se pěstovat v nádobách, protože ač je mírně mrazuvzdorná, tak nesnese velké mrazy. Pokud ji tedy pěstujete celoročně venku, pak jí alespoň opatřete dostatečnou ochranu.

Její listy mají česnekovou chuť – odtud její název. Používá se podobně jako pažitka.

Kopřiva dvoudomá

Urtica dioica

Jistě ji znáte i pod názvy žahavka nebo prhlinka.

Kopřiva je u nás označována spíš jako plevel než jako bylinka. Je to ale velká škoda, protože má spoustu využití a ještě lepší účinky.

Udává se, že by se měla sbírat pouze do konce května, jelikož poté rostlina obsahuje hodně dusičnanů. Používá se čerstvá i sušená – je ale dobré ji sušit do 60 °C, aby si zachovala svou barvu. Kopřiva snižuje hladinu krevního cukru, působí močopudně a protizánětlivě, zastavuje krvácení, urychluje hojení, reguluje pocení. Je vhodná do čajů, tinktur, jako olej, do pokrmů, nádivek, do koupele, jako odvar.

Lichořeřišnice větší

Tropaeolum majus

Tato bylinka pochází z Jižní Ameriky, kde ji začali používat staří Inkové jako součást tradiční léčby. Rostlina je typická svými dlouhými popínavými výhony, které mohou dosahovat délky až 5 metrů. Kvete červenými, oranžovými nebo žlutými květy. Má kulaté listy. U nás se pěstuje jako jednoletá rostlina. Má ráda slunné, teplé a bezvětrné stanoviště s úrodnou půdou. Nemá ráda příliš mnoho vlhkosti a nízké teploty.

Používá se jako přírodní antibiotikum a antiseptikum. Posiluje imunitu, působí jako projímadlo, hojí rány, pomáhá při léčbě oparů a akné. Konzumují se květy, semena i listy. Vhodná do salátů, na nakládání, do sendvičů, pesta, omáček, octa, jako čaj, tinktura...

Kostival lékařský pravý

Symphytum officinale ssp. officinale

Také se mu říká černý kořen, svalník, kobylí mléko, volský jazyk.

Kostival pochází z čeledi brutnákovitých a jedná se o hojně rozšířenou rostlinu ve volné přírodě. Je to nenáročná statná trvalka dorůstající až do výšky 1,2 metru. Baňkovité květy mají růžovou, bílou nebo purpurovou barvu.

Používá se jeho kořen a listy. Hojí rány, tlumí otoky, působí protizánětlivě, tlumí křeče, proti bolesti kloubů, křečovým žilám, vředům. Vhodný i na akné a ekzémy. Nedoporučuje se užívat vnitřně.

Pozor na jeho záměnu s rulíkem!